Po delší odmlce od posledního článku týkajícího se roztroušené sklerózy uteklo už půl roku a je načase napsat nějaké novinky. A abych mohl nějak kategoricky třídit tyto zprávy, tak jsem tomu vytvořil jakousi rubriku s jednoduchým názvem „RSkař“, to mluví za vše. Pojďme pěkně popořádku. Tenhle článek všeho všudy píšu už tři měsíce. Většinou tam něco dopíšu, pozměním poznatky apod. Proto to dnes sesumíruju a publikuju :)).
16. března jsem absolvoval druhou dávku léčby Ocrevus. Ta proběhla úplně bez problémů, stejně jako ta první s tím rozdílem, že už jsem věděl co a jak apod. Musím uznat, že jsem nepociťoval žádné nežádoucí účinky, kterými někdo trpět může. Byl jsem rád. Bezmála po měsíci proběhla v RS centru na Vinohradech kontrola, kde se hodnotil průběh nemoci od podání druhé dávky a termín kontroly. Po druhé půl dávce Ocrevusu jsem měl postupně vysadit kortikoidy (Medrol), což jsem udělal a zůstal víceméně jen na vitamínech a dalších doplňcích. Ty jsou vesměs to nejdůležitější pro tělo. Patří mezi ně: Vitamin C, Zinek, B12, Magnesium. Po vysazení kortikoidů jsem začínal pociťovat bolesti nohou při delších chození, což jsem se zmínil i při naplánované kontrole. Paní doktorka usoudila, že se kortikoidy vysadily moc brzo a musel jsem se na ně zpět vrátit. Takže 1 tabletka (4mg) 4x až 7x týdně + mi předepsala ještě navíc na uvolnění Baclofen. Navíc mi byla předepsána rehabilitace formou Vojtovy metody. Na ni nedojíždím nikam do Prahy, ale docházím do naši mělnické nemocnice a musím říct, že toto cvičení je super. Ta výrazná bolest nohou ustoupila a naštěstí nemám problém si udělat vycházkový výlet v řádu několika kilometrů. Občas jsem z doslechu slýchával cosi o tzv. Vojtovo metodě a teď je využívána při mé rehabilitaci. Vždy po skončení se cítím opravdu suprově. Jen bych ale v nějaké formě cvičení měl pokračovat. Ještě jsem měl předepsán Vigantol, jednu lahvičku. Která se po vyčerpání dobrala s tím, že necháme slunce v letních měsících dělat to co má :).
V roztroušené skleróze takhle po nějakých devíti měsících vidím jedno velké pozitivum a to ve výrazným omezení alkoholu. Nechci tu tvrdit, že jsem byl nějaký notor, to ne, ale za den nějaká ta pivka padla, sem tam nějaký panák apod. A vlastně díky tomu, že mi výrazné množství alkoholu díky práškům nedělá době, tak jsem tak o 95% omezil alkohol. Pivo teď nemohu ani cítit. Což je zajímavý, protože jsem si naopak oblíbil nealko pivo. Dřív jsem hodně měl v oblibě typu Jägermeister, ale teď nemám na to vůbec pomyšlení. Zkrátka ta absence alkoholu mi vůbec nevadí. Také mi ale nevadí, jednou za čas si dát skleničku vína. Ta bohatě stačí. Kromě alkoholu jsem ještě omezil energy drinky, které jsem pil v množství minimálně jednoho kusu denně.
Co se týče fyzického stavu po devíti měsících od diagnózy, tak si myslím, že v pohodě. Díky dětem nemám moc čas nad RS přemýšlet. Únavu pociťuju tak nějak normálně. Nedá se říct, že bych po celým dnu byl už v 18 hodin vyřízenej. Ale to se asi odvíjí od toho, že se člověk šetří. A teď se přesuňme k aktuálnímu datu. Před týdnem jsem byl na druhé dávce bioléčby. Teď už šlo o plnou dávku, která není půlená. Krom únavy po zbytku dne jsem nezaznamenal nežádoucí účinky. Musím ale uznat, že poslední tři čtyři týdny před menší problémy. Začal jsem tomu říkat absťák po dávce. Větší výskyt brnění a trošku větší únava. Ale dalo se to přežít. Počátkem listopadu zamířím na kontrolní magnetickou rezonanci, takže se dozvím jestli bioléčba má nějaké účinky. Uvidíme, jsem zvědavý.
Jsem rád, že jsem po té dlouhé době článek dopsal 🙂 Snad tam nepíšu někde úplné kraviny.